Den 07, Bac Lieu - Long My 65 Km

Obvyklý rituál, vietnamská káva s ledem (tu si budeme dávat v létě ráno i doma) a bageta (banh mi). A opět krásnou cestou podél kanálů,ve stínu kokosáků, nesmíme nikoho ošidit a tak odpovídáme na každé "helou". Cesta je trochu rozbitější a drkotavá, můstky příkré a úzké. Vidíme lis na cukrovou třtinu, výzva k zastavení. Chudší rodinka, starej právě vstává (je cca 9 hodin) a čistí si zuby. Asi dcera nám připravuje nápoj, dostáváme banány. Starej si jde po zubech lehnou do sítě, už se unavil.

Rodince očividně stačí k živobytí prodat ve stánku občas nějaké cukrovinky nebo limonády a vylisovat třtinu. Výdaje jsou jen za e. proud. Topení, vodné a stočné, natož odvoz odpadků (jsme na břehu jednoho z vodních kanálů), se tu opravdu neřeší. Pokračujeme, cesta se kroutí mezi vodními toky , často do protisměru, křižovatky vodních cest jsou překonávány různě vysokými mosty.

Na některé se skoro nedá vyjet. V poledne dojíždíme do městečka Cho Noi Nga, kde chceme dát polední pauzu, v minulých dnech
jsme se přesvědčili, že polední žár je opravdu nutné přečkat ve stínu. Je složité se trefit do centra, protože díky vodní křižovatce je městečko rozděleno na 4 kvadranty a mostky jsou celkem daleko od sebe a musí se vědět přesně kde.

Dáváme plněné taštičky mletým masem a smažené ryby (ryby to nebyly ale nějaké těsto, přesto úžasné) a nakonec plněný knedlíček Banh Bao .

K tomu pár Heinekenů a užíváme si posezení na kraji mumraje. Vedle třeba prodávají už hotové vařené nudle a zákaznici si je odvážejí na motorkách plné košíky, spotřebu tedy mají obrovskou. A kdo by se s nimi vařil doma... Odpolední pauzu ještě prodlužujeme u rodinky v malém kiosku, kde poležíme s kávou v houpacích sítích.

Dostáváme ještě jako bonus, čaj z pudinkových vanilkových jablíček (jak jinak, mňam). Ve 3 hodiny dojíždíme do dnešního cíle, Long My, pěkný hotýlek Khah san Phuc Lam.