Kraj je tu o poznání chudší, než jsme dosud viděli, některé rodiny bydlí na okraji zavlažovacího kanálu, pouze pod rozedranou špinavou plachtou ve tvaru stanu, kde je pouze široká z prken stlučená široká pryčna na spaní pro všechny...(styděli jsme vyfotit)
Taky ale bylo nejvíc "helou". Na jedné přestávce si k nám přisedl rozverný Vietnamec a začal nám osahávat svaly na nohu, ukazovat na kola, dávat palec nahoru a něco drmolit. Už jsme se nabažili rozhovorů s překladačem a tak mluvíme česky ukazujeme na motorky a dáváme palec dolů. Sranda na obou stranách. Snažíme se
jet jen s malými přestávkami, abychom stačili dnešní štreku udělat do 12 hodin, a nemuseli dělat polední přestávku. Petrovi stále není hej. Povedlo se, v poledne jsme
v Ha Tien. Hezké městečko v ústí jednoho z ramen Mekongu do moře. Je tu už i více bledých tváří. Jo, a po cestě jsme potkali ve Vietnamu první dva cykloturisty s naloženými koly! Vesele jsme si zamávali. Na zítřek máme zabookovaný fastboat na ostrov, odjezd v 6 hodin, opět bude brzké ranní vstávání.
Večer posezení na nábřeží nad Hu Tien polévkami.Všude mají mořské potvory, stačí si vybrat, udělají na zakázku. Městečko září neony, Vietnamci si na to potrpí. Jsou tu i cyklorikši (také svítící), ale moc zákazníků nemají.
Hezká fotka, jak Petr nese kolečko. Tak snad je mu už dobře! Odkud byli cykloturisti, měli vlaječku?
OdpovědětVymazat