Ráno se personál vzmužil a nabídl nám snídani (v ceně) ve formě hlavního jídla (nudle, rýže a
příloha).
Jediné, co by jsme si dali, bagetu s omeletou samozřejmě neměli. Takže dáváme oběd k
snídani (vepřové s rýží). Další cesta nás vede opět trochu jinou krajinou, cesty stále úzonké,
a stále s pevným povrchem (beton, asfalt) což je úžasné, takový komfort není snad nikde jinde
na světě. Nyní je hospodářsky obdělávaná úrodná půda využívána jako políčka rýže nebo jako
rybníčky k pěstování ryb. Každý m2 je plně využit.
Dnes je nějaké větší horko, kdykoliv
zastavíme, topíme se ve vlastním potu. Překonávání velmi úzkých můstků (různého stavu, často
chatrného, bez jakéhokoliv zábradlí) přes kanály a kanálky je někdy dost adrenalinové. Jakákoliv
chybka jízdy na kole by končila ve vodě, která není nikdy daleko. Později odpoledne už i ta
nádhera omrzí a jako dojezd volíme hlavní silnici QL1, která je ale jak se blížíme na konec
Delty stále měně frekventovaná.
Zdravím vás do Viet namu. Ačkoliv nevím, kdo z vás je autorem, tak tedy musím smeknout před tím cestopisem (překlepy přehlížeje a soustřediv se na obsah). A i proto, že si na to uděláte v té záplavě zážitků vůbec čas.
OdpovědětVymazatDružba s místními musí být parádní, jídla a led do pití (z vody možná z Mekongu) jsou asi dost riskantní (mleté masíčko neznámého původu), ale přesto bych to taky risknul. I když např. Vepřové s rýží (dle fotky) vypadá dost kulturně. Co mě ovšem zarazilo je ta fotka, kterou bych nazval „Zátiší Ivy s uříznutou kravskou hlavou“. Tak otrlou sestru rodnou tedy neznám. Nevím, až se vrátíte, jestli se nebudu držet na distanc. Mějte se super a přeju vám další šťastné kiláky v exotice. Petr
Děkujeme za hodnocení :-), blog píšeme společnými silami.
OdpovědětVymazat